Ohlédnutí za VÍTÁMVÁS CUPem 2011 je tu! Reportáž, výsledky, fotky, videa... Podívejte se!

Ohlédnutí za VÍTÁMVÁS CUPem 2011 je tu! Reportáž, výsledky, fotky, videa... Podívejte se!

Data pondělí 27. června respektive úterý 28. června 2011, se nesmazatelně zapíší do dějin turnaje VÍTÁMVÁS CUP.  V obou těchto dnech probíhal v aule Střední školy F. D. Roosevelta již šestý příběh, sportovního klání ve stolním Stiga hokeji. Turnaj, byl opět důstojnou vzpomínkou na Lukáše Vítámváse…

 

SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ SLEDOVALA ZAPLNĚNÁ AULA

 

Doslova „plný dům“ byl zvědav na úvodní ceremoniál, o jehož odstartování se postarala taneční skupina PROČ NE – FREE pod vedením paní učitelky Mgr. Jany Malivánkové. Ta se společně s diváky doslova protančila až k dalšímu bodu programu. Tím byl dosavadní průřez předchozími pěti turnajovými léty s důrazem na absolutní vítěze. Z plátna tak na obecenstvo koukal úplně první triumfátor z roku 2006 Antonín Krátký či Marie Vargová jakožto majitelka poháru s letopočtem 2008. Posledním v řadě byl Jan Dryák, na to, kdo jej doplní a splní tak výzvu „Teď je řada na tobě“, která zakončovala celou video sekvenci, si musela aula ještě několik hodin počkat.

Naplněná aula sleduje slavnostní zahájení.

 

Následně se moderátoři úvodního programu Michael Svoboda a Martin Polášek postarali o doslovné předání slova statutárnímu zástupci Střední školy F. D. Roosevelta Petra Konvalinkovi. Ten virtuálně přebral slovní štafetu aby pozdravil pozorně naslouchající dav. Po této úsměvné chvilce přišla na řadu chvíle dojemná. To když se na obrazovce objevilo vzpomínkové video na Lukáše Vítámváse. Ne jedno oko zůstalo při této chvilce suché. Celá aula pak odeslala Lukášovi do nebe dlouhatánský potlesk! Na Lukáše zavzpomínal rovněž jeho spolužák Ondřej Mika. Po něm přišlo na řadu bilancování právě skončené sezóny Vítámvás Training League. Čtveřice oceněných si mohla z úst patrona turnaje Dušana Vítámváse vyslechnout nejen statistické perličky soutěže, ale zejména převzít medaile za své výkony.

 

Ke každé akci podobné té VÍTÁMVÁS CUPu patří neodmyslitelně sponzoři. I jim bylo potřeba poděkovat. Neděkovalo se však pouze jim. Zvláštní dík patřil paní Mgr. Ludmile Jelínkové za její dlouholetou oddanost turnaji. Originální dres České hokejové reprezentace s podpisy našich slavných hokejistů jistě bude patřit k ozdobám jejího šatníku. Pamětní medaile za neutuchající podporu celému projektu obdrželi kromě paní Jelínkové klub BSE České Budějovice,  letitý moderátor akce Martin Polášek a společnost Stiga zastoupená paní Ivou Vlčkovou. Darovací část ukončilo předání ručně vyrobených triček pro členy organizačního výboru. O tato krásná veledíla, s niž každé bylo originálem, se postarala společnou měrou Any Jackowská s Kamilou Špičákovou.

 

My pojďme od děkování a předávání k závěrečnému bodu celého zahájení. Tím bylo představení samotných hráčů. Na pomyslné pódium se proto dostavila šestice pozvaných „hokejistů“ z České asociace Stiga Game. Nechyběli ani zástupci tří z šesti základních škol, které VÍTÁMVÁS CUP v průběhu roku navštěvoval s projektem „Na cestách.“ Spolu s nimi se do řady seřadili i představitelé sportovních oddílů. I oni byli součástí celoročního vandrování po brněnských školách. A tak se vedle sebe postavili takové legendy sportu v Brně jako například basketbalista a asistent kouče Frisco Sika Brno Vlastimil Havlík nebo několika násobný trenér Mistrů republiky v baseballu Arnošt Nesňal za klub Draci Brno. Nesmíme zapomenout ani na třetí tým, jenž se první hrací den vydal do víru Stiga hokeje celek florrbalistů Bulldogs Brno.

 

Na úplný konec slavnostního zahájení si pořadatelé připravili ještě malou perličku.  Tou bylo podepsání CHARTY FAIR PLAY hráče. Svůj podpis pod chartu přidala hlavní tvář celé kampaně. Tou nemohl být nikdo jiný, než-li patron Dušan Vítámvás. Pak už jen stačilo zvolat: Pozor za chvíli začínáme, VÍTÁMVÁS CUP 2011 právě startuje…

 

PRVN HRACÍ DEN:  6 SKUPIN A 49 HRÁČŮ BOJOVALO O SVOJI POZICI PRO DRUHÝ DEN     

 

Po slavnostním nádechu přišla na řadu nelítostná bitva o každou píď „ledu“. Každý z účastníků muchlal v ruce netrpělivě svůj papírek, na němž byla napsána jména budoucích soupeřů. Odhadoval své šance na postup do jednotlivých výkonnostních skupin a rozmlouval s kolegy z ostatních grup o „náročnosti“ respektive „nenáročnosti“ jednotlivých skupin.

    

Ještě než bylo na osmnácti „zimních stadionech“ vhozeno úvodní buly, podepisovali se sportovní osobnosti všude tam, kde právě bylo kousek místa na ztvárnění vzácného autogramu.  Až byl uspokojen i poslední zájemce, obsadily hvězdy sportovního nebe zbývající dva hrací stoly. Na nich se pak společně mohli vyřádit s těmi, kteří měli právě čas chuť a kuráž.

 

Od exhibice ale pojďme k litým bojům. Skupinu „1“ si podmanila Iva Mašková, zástupkyně ČASG až z dalekého Chebu. Za ní se usadil vítěz turnaje z před pěti let Tomáš Fojtík. Byl to právě on, kdo se nechtěně postaral o jedno z největších překvapení prvního hracího dne. Za to lze jistě považovat remízu 3 : 3 s Pavlem Žahourkem. Dnes již zkrátka není slabých soupeřů...

 

Tuto tezi potvrdila rovněž grupa označená „2“. Na vrchol se vyšplhal chebský „profesionál“ Jiří Vácha. Za ním se slušným bodovým počinem usídlil Jiří Homola a jako třetí se v tabulce našel Michal Janků. Překvapením bylo až páté místo Antonína Krátkého, což se samozřejmě odrazilo na jeho nasazení pro den následující.

 

Pavel Pohořalý (klub THC Teplýšovice) ve skupině s numerem „3“ rozhodně nepohořel. Získal v ní maximální možný bodový obnos. Za ním se strhl boj dvou Tomášů. Lépe nakonec uspěl ten s příjmením Kulíšek, jenž se dostal přes jmenovce Babického. Bojovník nosící oranžové triko s nápisem a logem sdružení Elpis Brno, vymazal všechny své konkurenty. Důkazem budiž pouze tří bodový odstup od vedoucího smečky.

 

Nejen člověk znalý matematiky asi tuší, že po skupině „3“ přichází na řadu „4“. I zde vzešel vítěz ze šestice pozvaných hráčů z asociace. Jeho jméno jest Adam Zielinský. Na druhém místě se ocitl muž, vysoký zhruba jako dominanta Paříže. Ano, uhodli jste jde o Pavla Koudelku. Pomyslný skupinový bronz si pak uhrál Petr Jurný, člen squvadry Elpis Brno.

 

Svým životem samozřejmě žila i základna číslo „5“. Piedestal zde patřil Zdeňku Matouškovi  mladšímu (HCS Žabka Praha), pravidelnému účastníkovi turnajů s monogramem VC. Žádný zelenáč rozhodně není ani Jiří Junek. Jemu patřilo druhé místo. Stydět se rozhodně nemusí ani Jan Kudýnek, který doplnil úspěšné duo v nejlepší trojici.

Stigu válela rovněž basketbalová legenda Vlastimil Havlík. Na snímku s florbalisty Bulldogs Brno.

 

To nejlepší na závěr! Alespoň podle výsledků z loňského ročníku by se tak dalo soudit. Řeč je o Janu Dryákovi, (Big Band Praha)  posledním vítězi klání o pozlacený pohár Lukáše Vítámváse. Jeho ruce změřily síly s protivníky ve skupině „6.“  Značně mu na paty šlapal Milan Zeman, leč na lepší jak druhé místo to stačit nemohlo. Třetí příčku si pronajal Filip Hofírek, návštěvník ze Základní školy Novolíšeňská.

 

Tolik alespoň v rychlosti průlet základními skupinami. Všichni hráči si svými výkony řekli o to, do jaké výkonnostní skupiny budou následující den zařazeni. Ovšem o výsledky šlo až v druhé řadě, hlavní byl dobrý pocit ze hry a ten z účastníků přímo sršel! Tak co víc si přát do druhého hracího dne?

 

TÁBORÁK VE ZNAMENÍ ŠPEKÁČKŮ, POHODY A DOBRÉ NÁLADY

 

VÍTÁMVÁS CUP a Stiga hokej k sobě neodmyslitelně patří jako Křemílek a Vochomůrka. Jenže tento turnaj není jen o střílení branek či počítání skóre na úkor soupeře. Je také o setkání, navázání nových přátelských vztahů a v neposlední řadě také o zábavě!

 

Všechno tohle, avšak možná ještě mnohem víc, splňoval táborák nazvaný „Vítámvásové soustředění“.  Zúčastnilo se jej mnoho hráčů, členů organizačního výboru… Zkrátka všech těch, jimž není turnaj lhostejný. Během více jak tříhodinového posezení u táborového ohně, se spořádalo skoro všech deset kilogramů špekáčků od společnosti Steinhauser. Kdo zrovna nepojídal dobře propečený buřt, nebo nezbavoval své ošacení od skvrny způsobené čerstvě pokapanou hořčicí, musel dávat pozor na letící basketbalový míč mířící do koše. Hrozilo totiž nepřejemné střetnutí s neposednou merunou, či alespoň malá sprška od vylité limonády.   

U táborového ohně

 

Všichni si ale společný podvečer náramně užili a těšili se na hodiny následující, kdy přišlo na řadu vyvrcholení turnaje!

 

DRUHÝ HRACÍ DEN: LEGENDY, PLAY OFF, TISKÁRNA A POHÁRY

 

Návrat na místo činu, čekal soutěžící z prvního hracího dne. Vše zůstalo stejné a přeci to bylo jiné... Bylo jasné, že se dnes už musí rozhodnout, komu budou patřit všechny ty proutěné trofeje určené třem nejlepším z každé z pěti výkonnostních skupin. Hlavní otazník však visel nad otázkou, kdo se bude moci alespoň na chviličku polaskat s putovním pohárem pro absolutního vítěze.

 

Na veškeré dění dohlíželi opět také osobnosti mající co dočinění se sportovním děním ve městě pod Špilberkem. Stiga hokej si přišli zahrát fotbalisté Zbrojovky Brno Petr Švancara s Lukášem Matyskou či baseballista „Drak“ Martin Schneider. Samostatnou kapitolou je účast dvou sportovních velikánů, účastníků několika olympijských her, basketbalisty Vlastimila Havlíka a hokejového brankáře Vladimíra Nadrchala. Pan Nadrchal vydržel v aule sledovat celodenní „šrumec“ po celý čas. Ukázal i svojí legendární dřevěnou masku, s niž válčil jako vůbec první brankář na starém kontinentu!

Vladimír Nadrchal

 

Projížďku po skupinách, začneme zdánlivě od té nejméně zajímavé. Jenže zdání klame! I skupina „E“ nabídla vše co ke sportu patří! Hlavně ukázala velkou bojovnost všech jejich protagonistů. Do play off postupovali z každé skupiny vždy čtyři nejlepší. V „éčku“ mezi ně patřili Michal Drlík, Aleš Solar, Lucie Petráková a Marek Patloka.. Semifinálové bitvy hrané stejně jako ty finálové na dva vítězné duely, se vždy protáhly až do třetího rozhodujícího mače. V semifinále mezi Markem Patlokou a Michalem Drlíkem se ujal vedení po prvním klání Marek (2 : 0). Ovšem Michal dokázal sérii po dvou výhrách otočit a naklonit tak na svou stranu (4 : 1, 2 : 0).

 

Soupeřem Michala Drlíka ve finále byl Aleš Solar. Tomu se povedlo vybojovat postup nad Lucií Petrákovou rovněž v poměru 2 : 1 na utkání (0 :1, 2 : 1p a 3 : 0). Finále i zápas o třetí místo již bylo odehráno v intervalu dvou střetnutí. Bronz v „éčku“ zacinkal u Lucie Petrákové, ta si věděla rady s Markem Patlokou dvakrát v poměru 1 : 0.  Finále následně úspěšně zakončil Aleš Solar. Poraženým finalistou budiž Michal Drlík (1 : 2, 3 : 4).

 

O patro výš v „D“ skupině se do vyřazovacích bojů protlačil hned trojlístek hráčů z hostujících škol. Nejlepší ze všech byl Jan Bozenicar. Tomu se podařilo udělat ze semifinále krátký proces. Obětí budiž Zdeněk Holčapek (0 : 2, 0 : 6). O poznání delší cestou, musel do finále projít Filip Černák. Tří zápasovou překážku mu nadělil Pavel Brátka (3 : 1, 4 : 5, 2 : 4).

 

V duelech o 3. místo hrál prim výsledek 3 : 2. V obou případech se z úspěchu radoval Pavel Brátka. Jednou to bylo v normálním hracím čase, podruhé muselo přijít na přetřes prodloužení. Ve finále pokračoval v nastavené linii Jan Bozenicar. Poradil si s Filipem Černákem přesvědčivě po výsledcích 3 : 1 a 4 : 1.

 

Pod vlajkou výkonnostního sdružení „C“ skupiny se v mini turnaji nejlepších čtyř utkaly následující dvojce. Antonín Krátký se dostal v prvním semifinálovém partu do křížku s Davidem Křížem. Vyrovnaný průběh série naznačoval pouze první duel, v němž uspěl David Kříž 3 : 2 po prodloužení. Následující dva zápasy už ale byly v režii Antonína Krátkého (3 : 1, 4 : 1).

 

Paralelně hrané druhé „céčkové“ semifinále ovládl s přehledem Jakub Jeřábek. Sparingpartnera mu přitom dělal Lukáš Dědič. Kuba dokázal v prvním měření Stiga hokejových schopností udržet Lukáše zcela na dištanc (4 : 0) a v tom příštím mu dovolil skórovat pouze jednou jedinkrát (3 : 1). I proto zaslouženě postoupil do finále ve své „váhové kategorii“.

 

Lukáši Dědičovi se střelecky nedařilo ani v takzvaném duelu „útěchy“ o 3. místo. První pětiminutovka opět nepřinesla žádný jeho přesný zásah do protivníkovy klece, zatímco Davidu Křížovi se to povedlo hned dvakrát (2 : 0). Ve druhém zápase série pak sice nastalo Lukášovo střelecké procitnutí, spočívající ve dvou gólech, ovšem soupeř na situaci zareagoval dvojnásobným počtem puků v jeho síti.

 

Finále ukázalo jak je dobré míti v zádech „sedmého hráče“ v podobě publika. To doslova dohnalo k vítězství Antonína Krátkého. Nejednalo se však o krátký proces. K vidění byla urputná, napínavá hra do poslední vteřiny. Vítězem byl ale pokaždé Antonín Krátký (4 : 3, 2 : 1).

 

A dostáváme se pomalu ale jistě k vrcholu turnaje. Tím prvním bylo final four nejlepších čtyř „neprofesionálů“ v „B“ skupině.  Se svou kůží na trh šli Jiří Junek s Tomášem Kulíškem v jedné dvojici a jako druhý pár turnajový pavouk spojil Petra Jeřábka s Milanem Zemanem.

 

3 : 2. Výsledek, který byl mezi touto čtveřicí zjevně v kurzu. Na počítadle byl k vidění hned při prvním vzájemném střetu Jiřího Junka a jeho vyzyvatele Tomáše Kulíška. Po prodloužení se z vedení 1 : 0 v sérii radoval prvně jmenovaný. Drama číslo dvě nabídlo brankové hody. Osm gólů v poměru 5 : 3 pro Tomáše Kulíška protáhlo pomyslný náhrdelník do třetí rozhodující bitvy. Zdě opět rozhodovaly maličkosti. Ty určily za postupujícího finalistu Jiřího Junka (4 : 3).

 

Pokud jsme hovořili o stavu 3 : 2 jako o tom, jenž je mezi hráči oblíbený, druhá semifinálová dvojce je toho jasným důkazem! Všechny tři pěti minutové příběhy, v nichž zkřížili hokejky pánové Petr Jeřábek a Milan Zeman totiž skončily tímto stavem! Dvakrát k tomu muselo dopomoci prodloužení, které štěstěnu vždy spravedlivě rozdělilo na obě strany. Ve třetím střetnutí se ale paní fortuna přeci jen musela přiklonit na stranu jednoho z nich. Vybrala si nakonec Petra Jeřábka.

 

Jak Milan Zeman tak Tomáš Kulíšek, oba poznamenáni semifinálovými nezdary, museli nastoupit k bojům o bronzový kov. Lépe se s tím vypořádal Tomáš Kulíšek. Po prvním zápase si připsal triumf 4 : 2, v tom druhém s příchutí bronzu pak stylově výhru 3 : 2 po prodloužení.

 

Finále připomínalo šachovou partii velmistrů ve svém oboru. Rozhodující šach mat nasadil Jiří Junek Petru Jeřábkovi dvěma těsnými výhrami. Ta druhá měla dokonce punc v podobě čistého konta (3 : 2, 1 : 0).

 

Akce jako v podání těch nejlepších opravdových hokejistů, které známe pouze z televizní obrazovky, rychlost z nichž přecházel zrak a přesnost střelby jako od těch nejlepších možných amerických odstřelovačů, jaké si lze jen představit. Takové bylo play off v podání kvarteta nejlepších hráčů výkonnostní „A“ grupy. Zástupců České asociace Stiga Game.

 

V prvním semifinále se naproti sobě postavili Zdeněk Matoušek mladší kontra Jiří Vácha. Úvodní  přetahovanou nakonec přetavil v první plusový bod účastník již tří VÍTÁMVÁS CUPů, Zdeněk Matoušek (5 : 1). Druhá tři sta sekundová podívaná v podání těchto dvou playerů přinesla vyrovnanější průběh. Resultát byl však stejný. Ano, správně hádáte, že prvním finalistou se stal Zdeněk Matoušek. Definitivu mu přinesla výhra 3 : 2.

 

Obhájce trofeje Jan Dryák si dělal další zálusk na pozlacenou trofej. A za svým cílem kličkoval opravdu svědomitě. V semifinále si s grácií poradil s Adamem Zielinským. Nejdříve v poměru 4 : 1 a za chvíli v druhém duelu ještě o jednu branku své předchozí skóre vyšperkoval (5 : 1).

 

Dva neúspěšní semifinalisté Jiří Vácha a jeho stejně poznamenaný protihráč Adam Zielinský, se utkali v bitvě o třetí ze sady cenných kovů. Majitelem „bronzové placky“ se stal Jiří Vácha. Tu mu zaručily dvě výhry. V číslech vyjádřeny takto: 7 : 1 respektive 3 : 2.

 

„Velké finále“ bylo přesnou kopií loňského příběhu. Pro Jana Dryáka však platilo pořekadlo říkající něco o tom, že dvakrát do téže řeky nevstoupíš. V elektrizující atmosféře byla k vidění úchvatná podívaná. Vyrovnanost obou rivalů byla patrná na první pohled. Vyhrát ale mohl jen jeden. O chloupek více sportovního štěstí se přiklonilo na stranu Zdeňka Matouška, jenž uspěl shodně ve dvou střetnutích 3 : 2. Po 3. místě z roku 2009, 2. v roce následujícím a triumfu v roce letošním, se Zdeňkovi Matouškovi mladšímu podařilo dovršit číselnou řadu! Jeho jméno také rozšířilo počet absolutních vítězů na šest.

 

Dalším významným oceněním turnaje je cena Lukáše Vítámváse, určená nejlepšímu hráči na vozíku. Tu podruhé za sebou přebral z rukou patrona turnaje Dušana Vítámváse Lukáš Čeloud!

Lukáš Čeloud nejlepším vozíčkářem. Již podruhé!

 

To vše se odehrálo v rámci slavnostního ceremoniálu. V jeho úvodu obdržel zvláštní ocenění Michal Ptáček. Mozek celého projektu obdržel od členů organizačního výboru za svoji neutuchající oddanost turnaji tiskárnu. Další odměnou mu byl nekončící aplaus od zaplněné auly.

 

Ta sledovala ještě jednu speciální inauguraci. Dva výherci hlasovací soutěže o „největší sympaťačku a sympaťáka VÍTÁMVÁS CUPu 2010,“ kterými byli Any Jackowská a spolu s ní Dušan Vítámvás. Odměnou jim byla dárková poukázka na konzumaci dobrot v restauračním zařízení Café Rudolf.

 

Pak již došlo na slavnostní předávání pohárů. Ty byly poněkud netradičně vytvořeny s proutí. S prázdnou kromě tří nejlepších z každé výkonnostní skupiny neodešel nikdo. Každý ze soutěžících obdržel účastnickou medaili a pamětní buton s logem turnaje.

 

Na úplný závěr převzal z rukou paní ředitelky Střední školy F. D. Roosevelta Ing. Miroslavy Zahradníkové putovní pohár absolutní vítěz celého  dvou denního zápolení Zdeněk Matoušek mladší!   

A je dobojováno! Zdeněk Matoušek mladší přebírá z rukou paní ředitelky putovní pohár!

 

Šestý ročník turnaje je tedy za námi! Byly to dva dny plné dramatu, zábavy, bojovnosti, radosti... Zkrátka všeho co vás napadne! Věřme, že Lukáš Vítámvás to všechno nahoře z obláčků pěkně sledoval a těšme se na ročník příští!

VÍTÁMVÁS CUP opět spojoval! A nejen při společné fotografii!

 

Kompletní výsledky základní části zde.

Kompletní výsledky výkonnostní části a play off zde.

Konečné pořadí turnaje zde.

Fotografie od Jakuba Jekla z prvního hracího dne zde.

Fotografie od Jakuba Jekla z druhého hracího dne zde

 

Tomáš Pětník        

 

Kontakt

VÍTÁMVÁS CUP

Střední škola F. D. Roosevelta, příspěvková organizace Křižíkova 11
612 00 Brno - Královo Pole
www.ssfdr.cz

Michal Ptáček 777977585
Tomáš Pětník 723856573
Kamila Špičáková spicakova@ssfdr.cz