Prázdninové ohlédnutí za VÍTÁMVÁS CUPEM 2012, aneb, jaký byl 7. ročník turnaje Lukáše Vítámváse?

Prázdninové ohlédnutí za VÍTÁMVÁS CUPEM 2012, aneb, jaký byl 7. ročník turnaje Lukáše Vítámváse?

Ještě závěrečná fotografie plná úsměvů a je konec. V pořadí 7. ročník turnaje ve stolním Stiga hokeji - VÍTÁMVÁS CUP 2012, se právě stal minulostí. Než však na ní usedne vrstva prachu, pojďme si připomenout nejzajímavější okamžiky turnaje, jenž je memoriálem Lukáše Vítámváse. Bývalý student Střední školy F. D. Roosevelta, s duší velkého sportovce, mohl z nebeského obláčku sledovat, jak hlavní pohár určený pro vítěze opět mění majitele. Adam Zielinský se totiž stal jeho sedmým držitelem. Nejlepším hráčem mimo "profi" skupinu pozvaných hráčů z České asociace Stiga hokeje, se stal Jiří Junek. Cena Lukáše Vítámváse pro nejlepšího hráče na vozíku, spadla potřetí za sebou do spárů Lukáše Čelouda.

                      

Úvod dvoudenního Stiga hokejového šílenství, se neobešel bez slavnostního zahájení, Jeho samotný začátek se však nesl v neveselém duchu. Den před startem turnaje, zasáhla všechny zpráva o úmrtí Zdeňka Holčapka. Zdeněk byl nadšeným hráčem hry s dvanácti táhly a především skvělý kamarád. Na jeho počest se nedržela tradiční minuta ticha, nýbrž jak tomu bývá u velkých sportovních legend, když odcházejí ze hřiště, nastala minuta bouřlivého a nekončícího potlesku ve stoje.

Zaplněná aula SŠ F. D. Roosevelta sledovala slavnostní zahájení 7. ročníku VÍTÁMVÁS CUPu

 

Po dojemné chvíli, kterou ještě umocnil projev Zdeňkova nejbližšího kamaráda, Jiřího Fučíka, nastal již čas i prostor pro samotný slavnostní ceremoniál. Ten byl velice pestrý. Houfně zaplněné sedačky v krásném prostředí auly, sledovaly pro začátek vystoupení taneční skupiny PROČ NE - FREE. Ta se protančila pod kuratelou paní učitelky Mgr. Jany Malivánkové  až k dalším bodům slavnostního začátku turnaje. Následovala přehlídka pozvaných hostů. Za Střední školu F. D. Roosevelta, jakožto pořadatele celého turnaje, se u mikrofonu vystřídali dva nejvýše postavení činitelé. Ženskou část zastupovala paní ředitelka Ing. Miroslava Zahradníková, tu mužskou pro změnu statutární zástupce pan Ing. Petr Konvalinka. Právě pan zástupce byl tím, kdo s celým týmem objel také všechny VÍTÁMVÁS CUPové cesty během celého školního roku. Proto nebylo divu, že před početný dav předstoupili zástupci škol, které přijali pozvání zúčastnit se hlavního Stiga hokejového zápolení. Své zástupce vyslali do boje Základní školy Palackého, Blažkova, Novolíšeňská a Sekaninova. Každá cesta = rovněž jeden sportovní klub města Brna. Tato rovnice platí již druhým rokem. A pokud to čas sportovním oddílům v jejich nabitém programu dovolí, zavítají i na závěrečný turnaj. Nejinak tomu bylo i nyní. A tak vedle sebe na jednom místě, stáli hokejisté brněnské Komety, baseballisté Draků Brno, statní ragbisté říkající si Dragons Brno a hráči jejichž nástrojem je florbalová hokejka s děravým míčkem. Ti mají zase jako svůj hlavní symbol ztvárněného Buldoka. Kromě představování, řečnění a tleskání se hned na úvod i vyhlašovalo. Oceněna byla čtveřice nejlepších hráčů soutěže, která si říká Vítámvás Training League. V prostorách školy jste jí mohli vídat každé úterý. S rukou patrona celého projektu Dušana Vítámváse, převzal cenu pro absolutního vítěze Jiří Junek. Pamětní medaile obdrželi také tři nejlepší hráči z řad žáků Střední školy F. D. Roosevelta a to v následujícím pořadí: 1. Lukáš Vintr, 2. Lukáš Čeloud a 3. Pavel Koudelka.

 

Během devadesát minut trvajícího slavnostního ceremoniálu, bylo na plátně možné spatřit spoustu vzpomínkových videí. Ta připomněla všech šest zastávek po základních školách na cestě za hlavním turnajem, opomenuta nebyla ani speciální vyjížďka týmu VC Stiga Brno na Mistrovství republiky právě ve stolním Stiga hokeji v Českých Budějovicích. Jeden z video spotů dal vzpomenout na Lukáše Vítámváse, člověka, jehož jméno je propůjčeno celému turnaji. Ve svém barvitém proslovu jej nemohl vynechat ani řečník Ondřej Mika. Své zastoupení měla i samotná městská část Královo Pole. Mezi čestné hosty patřil její starosta pan Roman Vykoukal.

 

Na samotný závěr slavnostní ouvertury moderované moderátorem Michaelem Svobodou bylo připraveno ještě jedno speciální ocenění. Pořadatelé se počínaje letošním ročníkem, rozhodli otevřít vlastní Síň slávy turnaje VÍTÁMVÁS CUP. Jako první do ní vkročil vynikající hokejový brankář a legenda Československého hokeje pan Vladimír Nadrchal. Ten se turnaje zúčastnil již v loňském roce a letos svojí návštěvu znovu zopakoval. Pan Nadrchal převzal z rukou patrona turnaje Dušana Vítámváse a ředitele turnaje Michala Ptáčka pamětní plaketu.

Pan Vladimír Nadrchal se stal prvním členem síně slávy VÍTÁMVÁS CUPu.

 

Hlavní důvod, proč se v krásné aule všichni sešli, byl ale jiný, než-li sedět v zaplněném sále a tleskat tomu, co se právě odehrává před zraky všech přísedících. Všichni již netrpělivě vyhlížely hrací stoly a papírky na nichž byla vytištěna jména soupeřů. Proto, každý přiložil ruku k dílu a než stačil někdo říci puk, byly všechny hrací stoly přichystány na neobvykle velkou skupinu hráčů. Čtyřicet sedm hráčů bylo rozlosováno a následně rozmixováno do pěti základních grup.

 

Každá výhra, každý bodík a dokonce i každičký gól mohl znamenat mnohé. Podle umístění ve skupinách základních, se totiž odvíjelo rozpoložení ve squadrách výkonnostních, hraných následující den.

 

První den čekala na hráče a hráčky táhlového hokeje porce devíti utkání. Každý k utkáním přistupoval různě. Někdo se pídil po slabinách soupeřů, zkoumal jejich přednosti v ostatních střetnutích, jiný zase raději usrkával z dobře vychlazené točené Kofoly a nechal budoucí výsledky zcela volně osudu.

 

Do každé skupiny byl zařazen jeden člen z asociace Stiga Game. Každý tak měl možnost utkat se v duelu proti mistrovi ve svém oboru. Ve skupině "A" jim byla dokonce žena Iva Mašková. Hráčka klubu SHC Cheb se stala zároveň jasnou vítězkou skupiny. Hned za ní se umístil další "mistr". Tentokráte však z pedagogických řad. Oprášené herní dovednosti  přinesly Jiřímu Homolovi přenádherných dvacet čtyři bodů. Bronz ve skupině bral Petr Slimák. Za ním se pak seřadila sedmička o něco méně bodově chudších protihráčů.

 

Ve skupině se jako leader a člen skupiny pozvaných "profi" účastníků vyjímal Pavel Pohořalý. Nenechte se zmást jeho příjmením, které svádí k myšlence, že jeho výsledky byly černé jako skvrny od popela. Opak je pravdou. Pavel všechny své soupeře nejprve gentlemansky pozdravil a následně spálil jejich potencionální naděje na bodový aperitiv. Nejblíže k němu měl Tomáš Fojtík, jenž nakonec obsadil místo pod ním. Body za umělecký dojem ve vzájemném utkání však nezískal, protože ve Stiga hokeji stále rozhodují branky. A těch měl víc hráč THC Teplýšovice (5 : 3). Na třetí příčku za vedoucí tandem, se vyvezl Ondřej Rudolf, žák z jedné z pozvaných základních škol. Až za ním se skryl adept a obhájce ceny Lukáše Vítámváse pro nejlepšího hráče na vozíku, Lukáš Čeloud.

 

Na každém větším či menším turnaji, se objevují takzvané "skupiny smrti". Ta třetí v pořadí rozhodně toto označení snese. Kromě nejlépe nasazeného "profesionála" Jiřího Váchy (SHC Cheb), se v ní setkali ještě pravidelní hráči, jenž hrací stůl s dvanácti panáčky, také není cizí. Milan Zeman, Lukáš Vintr, Martin Barša nebo Petr Lelovský. To byla slušně nadupaná skupina není liž pravda. Na prvním místě se žádné překvapení nekonalo. Jiří Vácha sice byl součástí jednoho z největších překvapení turnaje, To když podlehl Milanu Zemanovi 3 : 2, což byla hlavní příčina toho, že nezískal plný počet bodů Ovšem o první místo díky ostatním výsledkům nepřišel. Pod ním to ale vřelo, jako v papiňáku. A rozhodně nebyla nouze o zajímavé výsledky. Ze vzájemné "šavlovačky" vyvázl s nejmenším počtem poztrácených bodů Lukáš Vintr. Velmi důležité v jeho případě bylo, že si dokázal udržet punc neporazitelnosti, navzdory dvěma nerozhodným výsledkům. Ostatní soukmenovci se totiž dopustili ztrát ve vzájemných bitvách. Nejvíce překvapila krádež tří bodového pokladu v podání Petra Lelovského. Oloupeným se stal po porážce 1 : 0. Nebyla to žádná náhoda. Petr vkročil do turnaje s hlavou vztyčenou a hezky zpříma. Skončil mezi nejlepšími třemi ve skupině. Až za ním pak byli byť jen s minimálním odstupem Milan Zeman respektive Martin Barša.

 

Každá skupina měla svůj příběh a každá si žila svým životem. Ta čtvrtá se vyznačovala hlavně mohutnou podporou Tomáši Kulíškovi. Sdružení Elpis Brno vysílá tradičně do turnajového kolotoče tři zástupce. Tentokráte zdraví dovolilo startovat jen Tomáši Kulíškovi. O to větší byla jeho snaha doplněná mohutným povzbuzováním po celou dobu konání. A snaha doprovázená nesporným umem přinášela zasloužené ovoce hned od prvopočátku. Tomáš skončil druhý, v závěsu za Zdeňkem Lopaurem. Čtvrtým hráčem asociace z příslušností ke klubu Stiga HC Benátky.

 

Poslední skupina nabídla mezi potencionálními uchazeči o příčky nejvyšší Jiřího Junka s Pavlem Koudelkou. Patrona jim dělal Adam Zielinský. Na turnajích hráč Big Band Praha. Konfrontace Pavla a Jiřího dopadla smírně. Rozhodly o tom dvě branky na každé straně. Boj o druhé patro v tabulce nakonec rozhodla nečekaná ztráta Pavla Koudelky, čímž se dostal do dvoubodového manka vůči Jiřímu. Špatně si nevedl ani Tomáš Vicián, reprezentant Základní školy Palackého v Králově Poli.

Zápasy během turnaje zaujaly spoustu diváků.

 

Každý, kdo měl zrovna volnou chvíli či nebyl vtažen přímo do turnajového dění, mohl využít dvou hracích stolů, jejichž poloha byla přímo uprostřed auly. Zde si mohl každý dle libosti a chuti zahrát. Proto tu velmi často byli k vidění kupříkladu vzájemné mače ragbistů s baseballisty a spousta dalších. Každý se zkrátka snažil zabavit posvém.

 

Zatímco  špekáčky se pěkně propekly za dozoru pana školníka a Michala Ptáčka...

 

Zábava a povyražení si však neskončilo s úderem konce posledního zápasu v rámci prvního turnajového dne. Naopak. Po skončení základní části nastal čas na oběd, doplněný krátkou pauzou na trávení, Po ní následoval další chod. Nad ohněm propečený špekáček. Na programu bylo posezení u táboráku. Jelikož sluníčko zapnulo své přímotopy na plné obrátky, každý kromě dodržování pitného režimu za pomoci Kofoly, vyhledával hlavně nezbytný stín. U vynikajících špekáčků, kterým chyběl snad jen krapet hořčice, se debatovalo a klábosilo o všem možném. Samozřejmě na paškál přišel právě skončený první hrací den turnaje, diskutovalo se o promarněných šancích, vstřelených gólech…Čas utekl kvapíkovým tempem, proto když už slunce přeci jenom omezilo intenzitu svých paprsků, bylo načase zahasit i táborové plameny. Večer byl totiž ve znamení fotbalového čtvrtfinále mezi Českou republikou a Portugalskem. Druhý den navíc muselo být rozluštěno několik tajenek.

 

...v altánku se příjemně klábosilo na všechna různá témata.

 

Tou hlavní bylo jméno absolutního vítěze. Jenže zdaleka nešlo jen o něj. Z každé výkonnostní skupiny byli ocenění vždy tři nejlepší. Malou památku s medailí na krku, si navíc odnesl úplně každý. Motivaci bojovat a hrát tak měli dozajista úplně všichni.

 

Druhý den ráno byl nejdříve největší nával u stolečku, kde se všichni museli povinně odprezentovat. Pořádek zkrátka být musí. Poté se zraky všech očí přesunuli k nástěnce s výsledky. Zde se každý dozvěděl, do jaké skupiny se svými předcházejícími výsledky kvalifikoval. Pak už jen stačilo sdělení, kdo u jakého stolu bude své střetnutí odehrávat.

 

"Chceme vidět ruce nahoře, burcují moderátoři turnaje Michal Ptáček s Tomášem Pětníkem do mikrofonu již připravené soutěžící. Když vidí les zvednutých rukou, spokojeně křičí do mikrofonu:"Tři, dva, jedna, start!!!" Druhý hrací den právě začíná…

 

Jeho postupný průběh začneme u nejslabší výkonnostní skupiny "E". Ta měla jedno nevšední specifikum. Její obsazení bylo z převážné většiny, vyjádřené poměrem 8 : 2. Jako v ráji se tak musel cítit jeden ze dvou mužů, Filip Studnica. Ten se také prodral z první příčky až do finále. Utkání o 3. místo bylo ale čistě ženskou záležitostí.

 

Sešli se v něm zástupkyně pozvaných škol. "Dívčí válka" se nakonec protáhla do tří zápasové délky. Její vítězkou se stala Iveta Pohlodková, která přehrála Jesiku Dzurňákovou.

 

Ve finále "éčka" stačily dva duely Filipu Studnicovi k triumfu. Těsné výsledky 1 : 0 respektive 2 : 1. Porážku musela strávit Lucie Kováčová.

 

Ve skupimě, jenž byla podle pořadí označená písmenkem "D" se rovněž čile bojovalo o čtyři postupová místa do play off. Pohár za třetí místo zde vybojoval Michal Drlík. Ten si poradil s protihráčem Jakubem Novákem v obou kláních shodně 2 : 1.

 

To finále, kam si místenku vysloužili dva nejlepší hráči skupiny, musela rozlousknout až tří zápasová série. A že byli pánové Jakub Hodáň a Michal Obst opravdu vyrovnanými souputníky, ukazuje podrobný pohled do výsledkové listiny. První dvě vzájemné konfrontace nerozhodla v pravidlech určená pěti minutová lhůta. První souboj vyhrál Michal Obst 3 : 2p, druhou zase Jakub Hodáň 2 : 1p. Proto nebylo divu, že třetí ultimativní Stiga hokejový duel, skončil také rozdílem jedné branky. Jen prodlužované již nebylo zapotřebí. Jakub Hodáň rozhodl jedinou trefou do brankového prostoru o svém výstupu na nejvyšší stupínek své výkonnostní skupiny (1 : 0).

 

Jestliže rozuzlení "D" grupy nabídlo pořádné drama, v "céčku" to byl doslova trailer, hodný amerického režiséra. Než se však k němu dopracujeme, je zapotřebí si říct, že v téhle skupině nešlo jen a pouze o rozdělení pohárů za první tři místa. Jelikož ve zbývajících dvou skupinách nebyl k nalezení hráč na vozíku, bylo totiž dopředu jasné, že držitel ceny Lukáše Vítámváse, pro nejlepšího hráče na vozíku, vzejde právě z této skupiny.

 

Střemhlav se po ní vrhnul Lukáš Čeloud. Výkonnostní skupinou profrčel až na jedno zaškobrtnutí bez porážky. Podobně na tom byl i druhý v pořadí Michal Janků. Oba dali do kupy dvacet pět bodů a o to, kdo z nich má momentálně lepší formu, si to rozdali v přímém finálovém klání. O třetí místo bojovali jako lvi Martin Barša s Filipem Hofírkem. Borec, jenž si plní základní školní docházku na Základní škole Novolíšeňská, neměl pro Martina Baršu žádné slitování. První pětiminutovku naklonil jasně na svojí stranu, když uspěl 4 : 0. V odvetě si pak výhrou 2 : 1 pojistil třetí místo ve skupině.

 

My se však vraťme k "hororovému" finále této skupiny. První utkání Michala Janků a Lukáše Čelouda připomínalo hledání přístupového klíče k brance soupeře. Na obou byla patrná nervozita a nejdůležitější motto zápasu bylo hlavně neinkasovat. Vše prolomilo až prodloužení, které po dlouhé době ukončil Lukáš Čeloud. Ba co víc, pomohla mu k tomu dost kuriózní branka. Střela od obránce se od plexiskla odrazila do zad brankáře a od něj do branky.

Vítej zlatý hattricku - Lukáš Čeloud se stal potřetí za sebou držitelem ceny Lukáše Vítámváse, pro nejlepšího hráče na vozíku. 

 

Druhý střed byl opakem prvního. Branky na sebe nenechaly dlouho čekat. Lukáš Čeloud se dostal do slibného třígólového trháku, jenže i Michal Janků našel správnou cestu k svatyni Lukáše, díky čemuž srovnal. V elektrizující atmosféře muselo dojít po konečném výsledku 4 : 4 znovu na náhlou smrt. Souboj nervů uťal podruhé Lukáš Čeloud. Stal se tak králem skupiny "C".

 

Grupa "B" byla ozdobou turnaje. Sešli se v ní nejlepší hráči mimo pozvané hráče z asociace. Každé utkání již ve skupině mělo svůj náboj a nepostrádalo ani potřebnou herní kvalitu. Mezi nejlepší kvarteto hrající vyřazovací boje se dostala čtveřice ve složení: Jiří Junek, Tomáš Fojtík, Tomáš Kulíšek a Milan Zeman. První dva se utkali o metu nejvyšší, zbylé duo pak o bronzovou medaili.    

 

Obě dvě série byly hrány na maximální počet tří zápasů. V utkání po základní části třetího Tomáše Kulíška a čtvrtého Milana Zemana se nejdříve podařilo urvat potřebný bod Milanu Zemanovi (3 : 2). Jenže koloběh děje se otočil. Mohutná podpora dotlačila Tomáše Kulíška z Elpisu k obratu. Nejdříve výsledkem 4 : 1 srovnal, v zápětí výhrou 2 : 1 přiklonil misku vah na svou stranu.

 

Finále nabídlo obdobný scénář. Také zde se potvrdilo známé pořekadlo, že první vyhrání z kapsy vyhání. Získal jej Tomáš Fojtík (2 : 1). Jenže Jiří Junek utekl v odvetě hrobníkovi z lopaty. To když zvítězil 4 : 3 gólem v nastaveném čase. Třetí duel - kdo z koho, pak okopíroval výsledek toho prvního. S tím rozdílem, že tentokráte byly role poraženého a vítěze otočeny. Každopádně byla k vidění velmi emotivní série, plná dramatických a krásných momentů.

Je dobojováno - nejlepším hráčem turnaje mimo "profi" skupinu se stal Jiří Junek (vpravo), když porazil Tomáše Fojtíka.

 

A konečně tu máme poslední skupinu. Skupinu, v nichž si to hráči z asociace rozdali druhý den mezi sebou a z které nakonec vzešel absolutní vítěz turnaje. A jaký se hrál vlastně Stiga hokej? Rychlý, jedna nacvičená akce střídala druhou. Každá, byť sebemenší chybička na straně toho druhého, byla záhy potrestána.

 

Do duelů o konečné umístění se dostala pouze mužská společnost. Iva Mašková si tak alespoň mohla vybrat jaký to souboj budou její oči zrovna sledovat. Určitě nevynechala klání o třetí stupínek na bedně. V něm Jiří Vácha zkřížil hokejky s Pavlem Pohořalým.

 

Prvních pět minut přineslo dohromady čtyři branky. Více jich napočítal muž s iniciály PP (3 : 1). I ve druhém dějství se Pavel Pohořalý trefil třikrát. Jenže na druhý pokus to již nestačilo. Jiří Vácha jej přestřílel poměrem 4 : 3. Rozhodující třetí podání rukou již bylo nad síly Pavla Pohořalého (5 : 1). "Bramborová" placka tak putovala do Teplýšovic, ta bronzová zase na západ do Chebu.

 

Velké finále. Adam Zielinský versus Zdeněk Lopaur. Oba protagonisté nehráli na VÍTÁMVÁS CUPu poprvé. Ani jednou si však na hlavní trofej pro vítěze prozatím nesáhli. Bylo tedy jasně dané, že jednoho z nich čeká premiéra.

Adam Zielinský zvedá nad hlavu trofej pr absolutního vítěze turnaje.

 

Lépe na cestu za pozlaceným pohárem vykročil Zdeněk Lopaur. Stoprocentně soustředěný výkon jej dovedl k triumfu 2 : 1. Jenže Adam Zielinský nechtěl svou kůži prodat lacino. Proto hned v následujícím střetnutí začal napravovat předchozí nezdar. Nejenže srovnal stav série na 1 : 1, ale udržel i čisté konto (3 : 0). Poslední souboj pak jasně ovládl a to hlavně díky přesné mušce. Stav 5 : 1 v jeho prospěch. Potvrdil tak, že nablýskaný putovní pohár je ve správných rukou.

 

Po definitivně poslední siréně přišlo na paškál oceňování. Na pomyslné pódium byli postupně voláni všichni zúčastnění. Vždy po jednotlivých skupinách a podle toho jak se zrovna umýstili. Kromě tří nejlepších z každé skupiny, kteří obrželi řadu věcných cen od štědrých partnerů VÍTÁMVÁS CUPu, si každý, kdo se zapojil do turnaje, odnesl malý přívěšek s logem turnaje, sladkou čokoládu a památeční medaili. U předávání nemohli chybět paní ředitelka školy Ing. Miroslava Zahradníková, pan ředitel ÚSP Kociánka Mgr. Jiří Podlucký, patron turnaje Dušan Vítámvás, hokejová legenda Vladimír Nadrchal a mnoho dalších.

 

Z jejich rukou převzal Adam Zielinský jako vítěz turnaje, hlavní trofej turnaje. Na jeho podstavci bude vyryto jeho jméno. Potřetí za sebou obhájil cenu pro nejlepšího hráče na vozíku Lukáš Čeloud.

Všichni spolu!

 

Ještě než došlo opravdu na poslední společnou fotografii, znovu se vzpomínalo na Zdeňka Holčapka. Jiří Fučík předal jeho rodičům, jenž přišli na vyhlašovací ceremoniál tričko podepsané všemi hráči turnaje. Poté si sundal z krku medaili, kterou před chvíli vybojoval a předal jí rodičům. "Tenhle turnaj jsem hrál za Zdeňka a tuhle medaili jsem vybojoval pro něj a patří jemu," dodal v dojemné chvíli, načež následoval už jen bouřlivý aplaus. Slyšet musel být až u nebeské brány.

 

Nejen tento moment ukazuje, že VÍTÁMVÁS CUP nemá nikdy poražené. Má jen vítěze Vydařený sedmý ročník je toho jasným důkazem.

 

Výsledky zápasů ve skupinách: zde

Výsledky zápasů play off: zde

Kompletní pořadí turnaje: Konečné pořadí VC 2012.pdf (189 kB)

Fotografie od Jakuba Jekla z prvního dne zde a z druhého dne zde.

 

Tomáš Pětník

         

Kontakt

VÍTÁMVÁS CUP

Střední škola F. D. Roosevelta, příspěvková organizace Křižíkova 11
612 00 Brno - Královo Pole
www.ssfdr.cz

Michal Ptáček 777977585
Tomáš Pětník 723856573
Kamila Špičáková spicakova@ssfdr.cz